Dvojí tvář lenosti – Kateřina Lachmanová

Kniha je psaná působivě a je protkána mnoha zajímavými myšlenkami. Lze ji doporučit všem lidem, kteří jsou aktivní ve svém zaměstnání, rodině či službě církve – stejně tak studentům a všem, kteří ve svém oboru chtějí dosáhnout dobrých výsledků, ale nemají pevnou vůli.   Autorka nejprve rozebírá postavu „klasického lenocha“ (člověk, který nedělá nic) z různých úhlů pohledu jeho života. Nemalou částí upozorňuje na nebezpečí duchovní lenosti (lenosti v duchovní životě). Druhý úsek knihy poté věnuje „notoricky přetíženému lenochu“  (člověk, který neustále musí něco dělat). Krom pěkných příkladů, jak se nám lenost dere do života a hatí naše plány a sny, poskytuje prostor také tématu modlitby, odpočinku, rodině, hledání Boží vůle, rozptýlení života či identitě člověka. Celá kniha i četné příklady mají pevný základ ve slovech Písma, ať už na základě biblických postav či příběhů, a je dokládána výroky mnoha světců církve.

Ukázky z knihy:

„Bylo mi asi sedmnáct, když jsme s jistou skupinkou mládeže trávili víkend duchovní obnovy na jedné faře v pohraničí. V sobotu odpoledne jsme nabídli místnímu faráři pomoc a on nás poslal zrýt a uklidit Zahrádku. Rozdali jsme si nářadí, a pak se rozjela zábava. Zvláště vynikala skupinka vysokoškolských studentů, kteří stáli opřeni o rýče a vedli nekonečné filosoficko-teologické dekadenční řeči a předháněli se ve vtipkování o všem možném. Za tři hodiny přijel otec V. z objížďky nemocných, našel kliky téměř na stejném místě, a ač byl jinak člověk velice mírný a laskavý, zjevně se rozčílil: „Tak vám pěkně děkuju. Tohle je ovšem křesťanství na …,“ prohlásil, popadl rýč a před našimi zraky za dvacet minut zryl celý záhon sám. Bylo to zahanbující, ale ta lekce byla pro nás asi užitečnější, než celá duchovní obnova.“

„Běžně dokonce svou vlažnost a polovičatost nazýváme zmoudřením, zvláště ve středním a pokročilejším věku: „Vždyť proto je učíme, aby plíživou smrt své duše považovali za Zdravý rozum, Vyzrálost a Životní zkušenost,“ učí zkušený ďábel Zmarchrob mladého pokušitele Tajemníka. A jinde nabádá: „Promluv k němu o „umírněnosti ve všech směrech“. A pokud ho někdy přivedeš k úvahám, že náboženství je sice dobrá věc, ale nesmí se to s ním přehánět, můžeš mít z jeho duše předem radost. Umírněné náboženství je stejně užitečné jako vůbec žádné, jenom mnohem zábavnější (C.S.Lewis – Rady zkušeného ďábla). Podle výroku z Přísloví 26,16 jde ruku v ruce s leností rovněž „machrování“. Ne nadarmo se říká, co Čech, to fotbalový trenér, a jak známo, většina z našich pivních sportovců už hodně dávno do míče nekopla. Jiné zase rádi vedou dlouhé kritické rozpravy o politice, aniž by se samo hodlali kdekoli angažovat pro věci veřejné. Pro další se stala koníčkem kritika církve, zvlčilé společnosti nebo kohokoliv, o koho zavadí jazykem.“

Knihu vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2000 a lze ji zakoupit zde:http://www.ikarmel.cz/kniha/Dvoji-tvar-lenosti_10603.html (na stejném místě je možné přečíst si recenzi)