Maximální mužství - Edwin Louis Cole

Existuje mnoho knih o nás, ale velmi málo jich bylo napsáno pro nás…

Toto je kniha, která byla otevřeně a nekompromisně napsána mužům. Je palčivou a přímočarou výzvou pro dnešního muže. Někteří se možná při čtení rozhněvají, jiní budou psát rozhořčené dopisy, někteří budou souhlasit s částí principů, ale nebudou schopni poslechnout její výzvu k oběti… Ben Kinchlow, konferenciér televizního pořadu The 700 Club 

Autor začíná knihu pěti důvody, proč se Izraelité nedostali do Kanánu, zaslíbené země: chtíč, modlářství, smilstvo, pokoušení Krista, reptání (1 Kor, 10, 6-9). Postupně jednotlivé části rozebírá, ukazuje v našich životech a odhaluje tak negativní důsledek našich činů. Následuje několik zajímavých a mnohdy tabuizovaných témat: „Playboyový problém“ (překroucená sexualita, pornografie = hřích, který se nevyhne ani křesťanům), „Mojžíš a deset návrhů“ (rozdíl mezi „příkazem“ a „návrhem“, což věcně dokumentuje na přikázání lásky), „Odpuštění“ (a potřeba poprosit o odpuštění), „Něžný a přísný“ (rovnováha mezi odměnou a trestem; nutnost disciplíny). A další neméně zajímavé náměty. 

Kniha je v mnoha tématech či postojích tvrdá, zvláště pak k mužům. Poukazuje na to, že mnohý z nás není takovým mužem, jakého chtěl mít Bůh. Zároveň jedním dechem připomíná, že muž není vlastníkem ženy. Doslova říká: „Muži – vy nevlastníte lásku své ženy. Jste pouze jejími správci, protože je to Boží dar pro vás. Buď dobrým správcem. Buď kněz. Služ. Služ své ženě.“ (str. 87) 

Pokud v dnešní době mnohá manželství nefungují, častou příčinou je muž. Samozřejmě toto konstatování nelze paušalizovat „vždy a všade“, na druhou stranu bude tato kniha zajímavým podnětem k zamyšlení se nad svým mužství. Mně osobně se „Maximální mužství“ líbilo více, než například poměrně známá publikace „Pozor, srdce muže“. Řekl bych, že je daleko praktičtější, přímočařejší i věcnější.  

Takže pánové, jak praví jedna kapitola, neříkejme: „Já nic, já muzikant“… 
Knihu vydalo dnes již neexistující vydavatelství Dynamis. Není mi znáno, kde by se dnes v českém jazyce dala koupit. Nezbývá než počkat, až ji někdo vydá, popřípadě přečíst v originále: „Maximized Manhood“ 

Ukázky z knihy: 

Problém x hřích 
V této moderní době už nemáme hříchy. Máme problémy. Evangelium vysvětlujeme psychologicky a ze svého slovníku jsme postupem času slovo hřích vypustili. Kdysi za mnou přišla jedna žena s velmi smutným příběhem. Její manžel se k ní po léta špatně choval a nakonec ji opustil a požádal o rozvod. Ona byla dlouholetou členkou církve a aktivní křesťankou. Nyní byla sama a opuštěná. V reakci na své pocity odjela do blízkého města a strávila víkend s nějakým mužem. Měla „biologickou potřebu“, jak to nazvala.
„Uvědomujete si, co jste udělala?“ ptal jsem se jí, když seděla v mé kanceláři.
Ona se zarazila a odpověděla: „O čem to mluvíte?“
„Jste cizoložnice,“ řekl jsem.
Oči se jí široce otevřeli a tváří jí bleskl šok. Urazilo ji, že jsem ji nazval cizoložnicí. Nicméně pokud spáchala cizoložství, byla cizoložnicí. Pro ni to však nebyl hřích – jen problém, který měla.  

Dnes nemluvíme o hříchu, mluvíme o problémech. Důvod, proč jsou pro nás problémy přijatelnější, než hříchy, je ten, že s problémy nemusíme nic dělat. Jestli máš pouze problém, pak pro tebe mají lidé pochopení, mohou ti rozumět, případně ti odborně pomoci. Naproti tomu z hříchu musíš učinit pokání, musíš ho vyznat a opustit. (str. 31-32)  

Nerozhodnost 
...Ženy touží po tom, aby muži dělali rozhodnutí. Ne jako diktátoři, ale jako vůdci. Mezi tím je obrovský rozdíl. Diktátoři dělají rozhodnutí na základě sobeckého uspokojení a tohh, co se jim samotným líbí; ale vůdci dělají rozhodnutí na základě toho, co je nejlepší pro ty, kteří je následují…Nerozhodnost vytváří nestabilitu. Písmo prohlašuj, že „muž dvojí mysli je nestálý na všech svých cestách“
Když nějakou věc zvažuješ podruhé, odráží to fakt, že nemáš dostatek jistoty v rozhodnutí, které už jsi udělal. Pokud jsi udělal rozhodnutí a ukáže se, že bylo špatné, přiznej si to, učiň pokání, pouč se z toho a jdi dál… (str. 73) 

Titulky x drobounký tisk
Muž v domě je vůdce, správce, kněz, služebník – rádce. Musí být pro svou rodinu vším, čím je Kristus pro Církev. Podle popisu to není žádná maličkost. Proto je na to potřeba muže. A proto ve svém mužství potřebuješ dosáhnout maximálního potenciálu. Muži a ženy jsou jiní. Skutečně jiní. Muži jsou jako titulky v novinách, zatímco ženy jsou jako drobounký tisk.
Například: Letěl jsem přes celý kontinent a potom jel několik hodin autem, jen abych v nemocnici viděl právě narozenou vnučku. Když jsem ji viděl, pečlivě jsem ji zkontroloval. Tak tady ji máme – ruce, nohy, oči, nos, ústa – všechny části tam byly, vše bylo v pořádku. To mi stačilo. Byl jsem připraven odejít.
Ne tak moje žena a dcera. Ještě o půl hodiny později zkoumaly délku řas, tvar nehtů, vzhled kůže, jako kdyby okno, přes které se dívaly, bylo zvětšovací sklo.
Drobounký tisk, drobounký tisk.

Muž přichází domů z práce. Manželka se ptá:
„Jak ses dneska měl?“
„Dobře.“
„Co jsi dělal?“
„Pracoval.“
„Prodal jsi něco?“
„Jo“
„Co jsi prodal?“
„Kontrakt Searsu.“
„Ten, na kterém jsi pracoval šest měsíců?“
„Jo.“
„Takže jsi dostal provizi?“
„Jo“
„Kolik?“
„Ještě nevím. Pro všechno na světě už se mě přestaň vyptávat!“ 

Ona chce drobounký tisk; vše, co jí však dává on, jsou titulky. Ale i drobounký tisk je součástí mužovy služby. Ona prostě potřebuje vědět. Abys jí správně sloužil, musíš jí dát nějaký drobný tisk.. (str. 150-151)