Tato kniha nám předkládá s potřebnou lehkostí
nezbytnost pravidelné modlitby. Autor nejprve vysvětluje, že modlitba není
nějakou technikou, nýbrž milostí, aby toto téma mohl rozvinout
v podstatných částech: víra a důvěra, čistota úmyslu, pokora, odhodlání
vytrvat, aj.
Poté se snaží napomoci čtenáři ve využití času
k modlitbě a popisuje hlavní fáze vývoje života modlitby. Nezapomene
přidat a vysvětlit ani zdánlivé maličkosti, jako je čas - ve kterém se modlíme,
místo - kde se modlíme, či držení těla - které zaujímáme. Závěrem ještě nabízí
několik metod modlitby, aby si každý čtenář mohl najít tu, která je jemu
nejbližší..
Kniha pro mě osobně byla skutečně motivující. Pomohla mi
pochopit nutnost pravidelné modlitby, stejně tak jako odhalit těžkosti, které
přicházejí. Vřele ji doporučuji těm, kdo to s modlitbou myslí vážně :)
Aneb recenze jinými slovy:Mnoho lidí dnes pociťuje touhu po životě hluboké a
intenzivní osobní modlitby. Setkávají se však s různými překážkami, které jim
brání vážně vykročit na cestu modlitby a vytrvat na ní. Často jim chybí
potřebná dávka odvahy k tomu, aby se rozhodli začít, anebo zůstávají stranou,
protože dobře nevědí, jak se do toho pustit, či po opakovaných pokusech
ztrácejí odvahu a pravidelnou praxi modlitby opouštějí. Vytrvalost v modlitbě
je podle svědectví života většiny světců úzkou branou, která vede do Božího
království. Skrze ni dostáváme, a ona sama nám dává všechna dobra, co "oko
nevidělo, co ucho neslyšelo, a nač člověk nikdy ani nepomyslil" (1 Kor
2,9). V tomto krátkém zamyšlení bychom rádi uvedli několik prostých rad a
doporučení na pomoc všem lidem dobré vůle, kteří se na cestu modlitby chtějí
vydat. Kéž jim pomohou na této cestě vytrvat a nenechat se přemoci obtížemi,
které je na ní nevyhnutelně potkají. (anotace z knihy)
Jacques
Philippe (*1947) – uznávaný exercitátor působící jak ve Francii, tak i za
jejími hranicemi (několikrát vedl duchovní cvičení i u nás). Jeho knížky,
věnované duchovnímu životu, jsou cenné především svou jasností a
srozumitelností, která však není na úkor obsahované hloubky. Patří
k zakládajícím osobnostem Komunity blahoslavenství. (anotace
z knihy)
Ukázka z knihy:
Uvažování, se kterým
se často setkáme a které může zabránit věrnosti v modlitbě, je
následující: „Modlitba, to je fajn, ale já se modlím, jen když k tomu
cítím nutkání. Jít se modlit, když na to nemám náladu, to by byl nedostatek
upřímnosti a jistý druh pokrytectví. Budu se modlit, až mi přijde chuť..“ Na to
je třeba odpovědět, že kdybychm měli čekat, až nám přijde chuť, možná bychom
čekali až do konce života. Touha je něco velmi krásného, ale proměnlivého.
Existuje stejně oprávněný, ale mnohem hlubší a stálejší důvod, proč se setkat
s Bohem v modlitbě: jednoduše proto, že nás k tomu Bůh vyzývá.
Evangelium žádá: „Je třeba stále se modlit a neochabovat.“ (Lk 18,1). Znovu je
víra a nikoli subjektivní stav duše tím, co nás má vést.
Představa
o svobodě a autenticitě, kterou vyjadřuje výše uvedené uvažování, odpovídá
sice možná vkusu naší doby, ale je velmi zavádějící. Pravá svoboda nespočívá
v tom, nechat se vést okamžitými impulsy, je to právě naopak: svobodný
člověk je ten, který není vězněm výkyvů své nálady, ale který je ve svém
rozhodování veden základní volbou, kterou udělal a kterou nezpochybňuje podle
okolností…
(str. 33)
Knihu si lze zakoupit zde:
http://www.paulinky.cz/obchod/detail/Najit-si-cas-pro-Boha
Strasne se mi to líbí, kde bych tuhle knihu mohla sehnat?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.